2. díl - Jak a kde začít surfovat? Výbava a nebezpečí surfování

K tomu, abychom mohly surfovat, potřebujeme v první řade lámající se vlny, bez kterých je klouzání se po mořské hladině nemožné. Životodárnou silou vln je dmutí moře, které je způsobeno přitažlivostí měsíce k zemi a přírodními podmínkami (větrem, bouřkou).

Ke zlomu vlny dojde v případě, když masa vody narazí na nerovné mořské dno a poté vystoupá a přemění svou energii v sílu, která je nás schopna unášet.

Rozeznáváme tři základní místa (spoty), ve kterých se láme vlna:

1. Beach break - vlny se lamou o písčité mořské dno. Tyto vlny jsou nejlépe vhodné pro začínání se surfováním. Jeden nejznámějších beach breaků je Hosseger ve Francii.
2. Point break - vlny se lamou o nějaký bod například skálu nebo výběžek zátoky. Jeden z nejznámějších point breaků je např. Snappers Rock nebo Bells Beach v Austrálii.
3. Reef break - vlny se lámou o korál nebo o skálu na mořském dně. Bývají to ty nejsilnější a nejperfektnější vlny, ale také nejvíce nebezpečné. Klasickým reef breakem je Uluwatu na Bali.

Nejlepší podmínky pro surfování jsou pokud svítí sluníčko, teplota cca 26 celsia, voda má kolem 24 stupňů a nefouká žádný vítr nebo fouká od moře tzv. offshore vítr. Takovéhle podmínky ale není lehké vždycky sehnat.

Vlny, které se lámou po celé své délce v jednom okamžiku, jsou pro surfování nevhodné. Takové vlny neumožňují žádnou možnost jízdy, pouze rychlý pád.

Vlny dobré pro surfování jsou tzv. spiling waves, neboli rozlévající se, které se zlomí v jednom bodě a poté se rozlévají po celé délce vlny.

Výbava

Nejdůležitější výbava každého surfaře je surfboard a plavky (kraťasy), bez těchto dvou věci se nikdo, kdo chce surfovat, neobejde, když opomeneme vosk, kterým je nutné mít namazaný surfboard, aby jsme na něm mohli stát a neklouzali ne něm. Samozřejmě bez trenek to jde taky a spoustu holých pr... to tak praktikovalo. Sám jsem toho byl svědkem, když jsem navštívil kamaráda, který bydlel na samotě v buši, ve vesnici, která se jmenoval Banana Village, kde naskakoval na surfboard jeden holý zadek za druhým a poté se klouzal na vlnách. No nebyl to zrovna ten nejhezčí pohled.

Pokud nemáte štěstí a nezačnete zrovna v tropických podmínkách, budete potřebovat některé další nezbytné doplňky pro surfování, aby se pro Vás surfování nestalo utrpením.

Základním vybavením je wetsuit (neoprén) - používá se hlavně, aby Vás ochránil před prochladnutím, které způsobuje studená voda a počasí (vítr). Také se slouží jako ochrana před sluncem a ochrana před poškrábáním např. od korálů. Wetsuit je jakoby Vaše druhá pokožka. Vyrábí se především z neoprénu a umělých elastických materiálů, které se přizpůsobí Vašemu tělu.

Neoprénů se vyrábí spousta druhů, z nichž si můžete vybrat ten pravý, vhodný pro surfování ve Vašich podmínkách. Základním rozlišením je tloušťka neoprénu. Obecně platí, čím tlustší tím drží více teplo, ale hůře se v něm pohybuje. Nejběžnější tloušťka je 3/2 mm (3mm na tělo a nohy 2mm na končetiny), která je vhodná obecně pro teplotu vody mezi 10-20 stupni. Pokud je voda studenější tak už je vhodnější neoprén 4/ 3 mm. Dalším doplňkem, který má ochránit naše tělo před studenou vodou nebo nepřízní počasí, jsou surfařske boty (booties), používají se také proti poškrábaní zejména na nebezpečných reef breacích. Surfařské botičky jsou většinou takové palčáky, mají samostatné místo na palce a ostatní prsty. Jsou vyrobené ze stejného materiálu jako wetsuit a stejně tak mohou mít různou tloušťku.

Pro surfování v klimatických podmínkách, kde nepotřebujete neoprén, doporučuji nosit tzv. rash vest, speciální surfařské tričko, které Vás chrání před poškrábáním, zapatláním od surfařského vosku a spálením od sluníčka. Trička se většinou dělají z materiálů Lycra nebo Spandex.

Surfboard

Surfboard je nejdůležitější vybavení pro surfování, bez kterého nelze surfovat. Během tohoto století prošla výroba surfboardů dramatickými změnami. První surfboardy byly vyráběny ze dřeva, dneska se nejběžněji vyrábějí z lehké pěny(foam) a skelného vlákna (fiberglass).

Části surfboardu:

• Nose (nos) - přední část prkna (boardu)
• Deck (prkno/deska) - vrchní část, na které se stojí
• Rails (hrany) - hrany surfboardu mezi deskou a spodkem
• Bottom (spodek) - spodní část surfboardu
• Tail (ocas) - zadní část surfboardu
• Stringer - dřevěný pruh uprostřed surfboardu
• Fins - ploutve přidělaný na zadní část spodku surfboardu
• Plug - poutko na připevnění (leg ropu, leashe)
• Leg Rope/ Leash - speciální provaz, který máte na moři připevněný ke kotníku, aby jste surfboard neztratili

Druhy surfboardů by se daly rozdělit na dva základní typy longboard, větší než 7ft, a shortboard, menší než 7ft. Jednotlivé typy se rozdělují podle dalších kriterii jakou jako je tloušťka, tvar, váha atd.

Hodně obecně by se dalo říct, že čím kratší surfboard, tím snáze se ovládá, ale je méně stabilní a hůře chytá vlnu.

Na učení je vhodný spíše longboard, větší než 7,3 ft se zakulaceným nosem. Na takovém surfboardu je snazší se postavit a snáze chytíte vlnu. Když budete poprvé surfovat, doporučoval bych Vám půjčit si speciální board pro začátečníky z půjčovny min 8 ft, pokrytý jemnou pěnovou hmotou s plastickými finy. Zmenšíte tím pravděpodobnost zranění sebe nebo ostatních.

Poté až budete mít za sebou první hodiny surfováni a budete schopni se postavit alespoň na zpěněné vodě, můžete uvažovat o koupi surfboardu. První surfboard, bych Vám doporučil pořídit 7ft-8ft dlouhý se zakulaceným nosem, široký a o masivní tloušťce. Konkrétně typ malibu nebo minimalibu . Pamatujte, že pokud uberete na délce můžete to dohnat na šířce a tloušťce.

Nebezpečí při surfování

Mořské proudy, koridory (rips)

Mořské proudy a koridory jsou největší nebezpečí, které můžete potkat při surfování. Koridory se formují, když se voda snaží uniknout zpátky do oceánu, např. mezi dvěmi písečnými muldami (sand bank) se vytvoří na dně moře kanál, který odvádí vodu dále do oceánu. Proudy Vás můžou odnést daleko od břehu a poté budete muset dlouze pádlovat zpět. Největší chybu, kterou můžete udělat, pokud se dostanete do nějakého proudu, je zpanikařit a snažit se pádlovat proti němu. Jestliže se dostanete do proudu, který Vás neodnáší zrovna směrem jakým si přejete (umění využívat tyto proudy je základní výbava každého surfaře = občas fungují jako výtah), snažte se plavat šikmo proti proudu nebo do strany do pravém uhlu a proud obeplout a poté se vrátit zpátky.

Základní pravidla vyvarování se této situace jsou:
1. Snažte se vyvarovat proudů a koridorů, dokud se je nenaučíte výhodně používat.
2. Vždy zkontrolujte, zda nejsou varovné nápisy na plážích či místech, která by upozorňovala na toto nebezpečí.
3. Poraďte se s místními, jestli zde nehrozí nějaké nebezpečí.

Plavání

Pokud chcete surfovat je nutné, aby jste byli dobří plavci. Může se Vám vyvléknout leash z nohy a pokud nestihnete chytit surfboard včas, uplave Vám a poté budete nuceni doplavat zpátky na břeh.

To je extrémně nebezpečná situace, protože plavání zpět se může proměnit v nekonečný horor, kde budete muset překonávat proudy a koridory, nehledě na vlny.

Jestliže se dostanete do problému, snažte se na sebe hned upozornit, neváhejte až budete vyčerpáni. Nejlepší způsob jak upozornit, že jste se dostali do problému, je mávat rukou nad hlavou. Pokud vidíte někoho v blízkosti samozřejmě na něj zavolejte.

Mořští živočichové:

• Žraloci:
  Mějte oči otevřené, pokud uvidíte ve své blízkosti nějakého velikého, nepanikařte a zamiřte do bezpečí na břeh. Obecně se doporučuje nesurfovat pokud krvácíte a za tmy. Žraloci jsou noční lovci, proto nejvíce útočí za rozednění a za soumraku, v této době ovšem bývají nejlepší povětrnostní podmínky.
• Medúzy a mořští hadi:
  Vždy sledujte nápisy u jednotlivých surf breaků, poraďte se s místními, jestli nehrozí nějaké nebezpečí. Uvidíte-li mořského hada, urychleně se vzdalte, co možná nejdále od něj. Mořský had se nachází v tropických oblastech a je extrémně jedovatý. Pokud dojde k uštknutí, vyhledejte pomoc co nejrychleji. Jestliže uvidíte na břehu medúzy vyvrhnuté mořem, poraďte se s místním, zda jsou jedovaté, pokud ano nesurfujte. Popálení od medusy je velice bolestivé a v některých případech může končit i smrtí.

Skály a písečné muldy (sand banks)

Dejte pozor na skály a kameny, které jsou schované pod hladinou. Můžete je poznat podle lámajících se vln nebo vařící se vody. Také dejte pozor na písečné muldy, kde se vlny lámou příliš rychle.

Jestliže se Vám zdá místo vhodné pro surfování a nikoho tam nevidíte surfovat, poraďte se nejprve s místními.

Ostatní lidé

Buďte vždy ohleduplní a respektujte ostatní okolo sebe, vždy se nejdříve rozhlédněte kolem sebe, než chytíte vlnu. Snažte se číst v chování ostatních a předcházet případným konfliktům. Dodržujte surfařská pravidla, o kterých si řekneme v dalším díle.

Velké vlny

Mohou být velice nebezpečné, mají velkou sílu a můžou Vás zavrtat hluboko pod hladinu na dlouhý čas, proto nezapomeňte na hluboký nádech.
Pokud si nejste jisti a nevěříte si na ně, nesurfujte je.

Pití, jídlo a sluníčko

Dbejte na to, aby jste měli doplněno dostatek tekutin a živin před surfováním a měli k nim přístup i po surfování. Protože není nic horšího, než potkat hlad či žízeň, když se začnete klouzat po vlnách, to končí všechna legrace.

Buďte vždy namazáni krémem či olejem na opalování, sluneční paprsky odrážející se od mořské hladiny jsou mimořádně silné a dokáží udělat spáleniny, které se poté hojí třeba i týdny. Používejte krycí voděodolné opalovací krémy na citlivé části pokožky zejména obličeje (pusa, nos).

Nakonec dvě základními pravidla:

1. Nikdy nechoďte surfovat tam, kde si nejste jisti svými schopnostmi.
2. Zeptejte se sami sebe, zdali budete v daných podmínkách schopni doplavat zpátky na břeh, pokud byste ztratili surfboard.